Jarky blog - jen slova...

Jen noc bílá
a den tmavý,
jen ticho
a vítr šeptavý,
jen oni
můj sen znají,
jen oni
se mne ptají..

Stejně jako tráva
a rákosí,
jež ví,
co ve mně zápasí..
Sny,
touha ztracená,
myšlenky,
city bez jména..
toť vše moje doména..
Slova
a útěcha bezcenná,
kříž
a voda svěcená,
láska
a tiché zklamání,
čas i tma
strach mi nahání...

V tanci deště
tu pak všechno krásné mizí,
a ty jsi pro mne nikdo,
jsi cizí...

Já spoutám vítr,
spoutám bouře,
zbavím ohně chrámové
dusivého kouře,
mávnutím proutku
přivolám den,
slunečním paprskem
zaženu sen...

Pak noc bílá a den tmavý,
ticho a vítr šeptavý,
všichni, kdo mne znají,
ti všichni se zeptají...

Proč v duhových
očích mých
není už pláč
ale smích...?