Zrcadlo
Pověz mi zrcadlo,
kdo vlastně jsem...
V ploše tvé lesklé
jen odraz siluety,
zasvítí slunce a zmizím jak sen,
ve spojení s tebou
tvořím dva světy...
V umělém světle lamp
jsem jen stín...
V hladině jezerní nestálá tvář,
jen odlesk očí, dlaní,
tělo a klín..
Pověz mi zrcadlo, přece mne znáš...
Před tebou přece nic netajím
a přece mne odrážíš
tak nejasně jasnou...
Mluv, vždyť sebe znát snad smím,
snad až lampy na ulicích zhasnou...
A zmizí stíny stromů temné,
pak dotknu se
hladké plochy tvé,
shrnu si vlasy z čela jemné
a zeptám se snad už po sté..
"Pověz mi zrcadlo, kdo vlastně jsem.."
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat