Pro tátu...
Drsná dlaň,
v ní malá hebká ruka..
"Tak jdeme, vstaň."
I když chtěl jsi možná kluka,
tu malou máš rád,
i s panenkou pevně v náručí,
s vláčky si možná nechce hrát,
ale ryby se chytat naučí...
Hluboké oči a dlouhé řasy,
hladí si kapra dole u řeky,
rozcuchané jemné vlasy,
malou rukou něžné doteky
šimrají na tvojí neholené tváři..
V ruce půl svačiny,
v očích jí radost září,
u batohu natrhané květiny.
Prý jen a jen pro tebe...
Vstáváš...
"Pojď, už půjdeme domů."
Podívej na nebe
a v dálce zvuk hromů,
co donutí tě utíkat
rukou v ruce, se strachem
a přitom se ještě smát...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat