Jsem...
Jsem jen odlesk tváře
ve střípcích zlatých zrcadel,
kapka vody
třpytící se na tváři,
jemný dotek
drobných motýlích tykadel,
řádek štěstí
vytištěný na bílé stránce ve snáři...
Bílá mlha
protkávaná zlatou pavučinou,
lehké pírko
z hebkých křídel labutí,
vlhký písek
snoubící se s mořskou pěnou,
na zmrzlé zemi
napadaný bílý sníh...
V koutku oka
horká slza slaná,
zlatý poprašek
na paprscích slunečních,
socha v bílém,
s tebou a sama,
v očích modrých
tvůj tichý smích...
Jemný dotek
tvých horkých dlaní,
ve vlasech dlouhých
mokré vločky,
slunce,
co nad mořem se k ránu sklání,
hebkost
elektrizující modré kočky..
Osmá tečka
na krovkách malých berušek,
růžové červánky
a bílá mlha nevinná,
stříbrná blanka
na křídlech drobných světlušek,
stá vločka bílá
a padá lavina...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat