Jarky blog - jen slova...

Jen jedno slovo...

Průsvitná duše moje,
je plná ticha,
je plná nepokoje...
Vítr ji zavál
sněhem studeným,
já jako socha z ledu jsem,
stačí jen slůvko,
které však nepovím,
do nohou zebe mne zem...
Stačí jen slovo
a popraská chladný led,
jen jedno slovo,
sladké jak med..
Já ho však nepovím,
chci zůstat stínem,
chci zůstat dechem ledovým..
Mé první jméno
má být žena,
já jsem však vítr
a ten...
ten duši nemá...