...po cestě z písku
po cestě z vloček
potokem slzí
korytem řek
já jdu
s tebou, sama
bez bot
s křídly
nahá
smutná
s úsměvem
s vinnou
ve dne
ve snu..


....

.. mám zvláštní pocit, že nejde dosáhnout konečné verze vlastního snu.. celou dobu po něčem toužím, chci to.. jdu za tím, čekám, prosím.. a když to mám.. je to málo.. potřebuji víc a jinak.. a potřebuji jít dál..

....

"Proč to, co je pro někoho důležité, vždycky vidí jen ti ostatní a on ne.."

...

Deník princezny... klik na další blog...

a zase píšu...
...

...stříbrnou nití
křídla mám spoutaná
stříbrnou nití
na uzel svázaná...
v dešti a pod peřím
s kapkami schoulená
v bouřce a pod nebem..
duhou jsem 

láskou jsem..
jsem sebou
a přitom i  tvým snem...
..stříbrnou nití
paprskem měsíčním
stříbrnou nití
křídla mám spoutaná...
v trávě tu sním
a počítám perly rosy
chci být tvým andělem
jak řekl mi kdosi
nejsem tou,
jakou vidí mě lidé
ale takovou 
jakou tě vidíš mě ty..
andělem bez křídel
co umí plnit sny..


...

".. jak snadné je změnit svůj život
jak snadné je otevřít dveře, když od nich máš klíč,
ale jak těžké je odhodlat se, 
když nevíš, co za nimi je..
a když slyšíš ze všech stran "to nesmíš"..
někdy stačí jen malý krok a všechno může být jinak..
stačí jen přebrat zodpovědnost za svůj život 
a vědět, že to co uděláš, děláš pro to, že chceš,
a že víš, co děláš..
bez ohledu na rady..bez ohledu na jiné..
je to jen tvůj život..
zkušenost je nepřenosná a pokud neuděláš, 
co cítíš, že je správné, 
do konce života si budeš vyčítat, 
žes přišel o něco, co mohlo být štěstí.."


....

Malou hebkou dlaní
hladíš mou tvář,
když jde na tebe spaní..
schoulená, přitisklá
za ruku držíš se
"maminko, buď tu"..
jsem šťastná, že tě mám,
všechno co bylo,
za tohle stálo..
jen TY.. moje holčička
tvůj úsměv znám,
tvoje slzy, tvoji radost,
i když zlobím se,
ty svádíš mi k hrám..


Miluji Tě Nikolko jako nic na světě.. miluji tě už 5 let a vlastně navíc i těch 9 měsíců, co jsem tě nosila v bříšku..
Krásné narozeniny..


Jsi moje štěstí, jsi můj poklad, jsi moje všechno... 

15.2. 2006 byl den, který se nedá zapomenout.. byl to den, kdy se změnil můj život, kdy jsem dostala do rukou tebe a kdy jsem zjistila, jak všechno může být jiné.. pro svět jsem možná jen jeden malý člověk.. ale pro Tebe jsem celý svět... 

...

Vzít jen tak olejové barvy
a kus bílého plátna,
prstem a s kusem fantazie
po plátně
a po tvém těle..
Kreslím a zatajuji dech
po tváři, po hrudi
po nocích
v oblacích
maluji
hladím...
nic o tom všem vlastně nevím
jen barvy, co mám
jsou moje a
ty svádíš mi k hrám..
Barvičky na dlani
otisky na tváři, láska a tvoje sny
je noc, ale spaní
není to, co já chci, noci a dny
maluji
hladím..
Nemluvím
neřeším
maluji
nebo sním..
Barvičky na plátně, na zemi
na těle,
všude kde vidím kus tebe
maluji
hladím..


...

Pohlaď mi...

Pohlaď mi,

obejmi,

zůstaň tu,

odejdi,

zapomeň,

řekni mi,

nemysli,

jen chvíli sni..

Zahřej

a ochlaď mi,

neřeš to,

jen své sny

nech letět

k nebi..

Miluj mi,

objímej,

polib

a ruku dej..

Pojď se mnou,

nechoď pryč,

jen se směj

a miluj mi..

 

 

...

.. láska není jen slovo..
není jen přelud..
nemizí s prvními kapkami deště
a s padajícími vločkami..
když to nedovolíte..

myslela jsem, že je to jen slovo,
označující stav,
který si přivodíme touhou být s někým..

ale ne...


všichni se rodíme s dírou v srdci a hledáme toho,
kým ji můžeme zaplnit..
pokud přesně nepasuje, 
vypadne 
a musíte hledat znovu..
do správných dveří správný klíč..
jako dva kousky puzzle 
musí zapadat ona a on..

pak můžete říct, co je láska..
až ten druhý přesně vyplní
tu díru a  vaše srdce ...
pak už se nikdy nehne..


a pak víte, co je láska...

,,,

.. a právě padá..
.. hvězda z nebe..
...vločka...
...co studí a zebe..
... padá a roztává na tvojí tváři..

kapky, co stékají,
po skle a po polštáři,
nejsou jen kapkami..
slzami..
vločkami..
vodou..
Na listu ve snáři
jen pár slov,
co smysl nedají
bez hvězdy a v čase,
kdy se sny nezdají..

...

Pohádkové Vánoce vám všem přeji.. splnění všech tajných snů a tužeb.. ať vám Ježíšek přinese všechny dárky, o kterých sníte a splní i  nevyslovená přání.. a jestli se tohle všechno nepovede v tenhle jeden den, tak ještě navíc hodně štěstí do nového roku, ve kterém se ta přání určitě vyplní.. vám všem, stejně jako mně.. stačí si jen správně přát :)

...

Neptej se..
prosím jen beze slov..
neptej se..
proč jdu bosa
proč v písku
jsou stopy mých nohou
neptej se..
tys zlomil mi moje křídla
a já musím ted´sama
po cestě
kde kamení do chodidel bolí
neptej se..
proč už nelétám
já nejdřív nechtěla
uletět, odejít..
a pak bez křídel
nejde to zpátky vzít..


....

Zavři oči,
podej ruku,
věř mi přeci,
že všechno není,
takovým
jakým se zdá..
Nemluv
a nedívej,
do ticha
ruku dej,
neboj se,
cesta tam je..
Kamením
slzami
potokem
cestami
půjdu
a ty  půjdeš
se mnou..
Slzami
kapkami
větrem
pod hvězdami
cestou
co nevede
rovnou..


....

Přála jsem si začít iluzi, 
chtěla jsem,
aby splnil se mi sen..
A teď, když to mám,
nevím, co s tím..
Iluze na jeden den,
která nemůže se stát realitou..
Co s tím?